Cabo da Roca

Pátek 23. 5. 2025

Brzy ráno se jdu podívat k moři, divně voní. Navštívím svoji oblíbenou pekárnu, už má otevřeno. Dám si snídani (kávu, croissant a 2 limonády na cestu) a odjíždím. První zastávka je ani ne za hodinu a půl na pláži Praia da Costa Nova. Něco tak neskutečně nádherného jsem neviděla, krásná písčitá pláž, průzračná, ledová voda. Musím aspoň nohy. Neodhadnu sílu ani výšku vln a odcházím s mokrým zadkem. Za mnou jde nějaký domorodec a nevím, jestli se na mě směje nebo se mi posmívá. V autě se převlékám, ještě že je tu prázdno a mažu na druhou zastávku Praia da Salir do Porto. Podle navigace lezu do kopce jako debil, a přitom je to pouze vyhlídka na dunu, těch je tady několik. Pláž je tvořena lagunami, voda je o něco teplejší, ale fouká, jak o život. V místní restauraci si dávám oběd. Hamburger s chipsy. Fakt nechápu. Servírka je milá, hrozně se jí líbí moje tričko z Temu. Kostra hnědovlasé paní s kávou. 

Přejíždím na výběžek Peniche. Hned první pláž u Brecha Vulcanica da Papôa – překrásná. Výhled i cesta ke skalním útvarům, co říct, stojí za to se sem vrátit. Píšu paní do ubytování, kdy asi dorazím. Jdu se podívat na Varanda de Pilatos a na okno do oceánu. Ještě že jsem ten nápad tam vlézt hned zavrhla nejen, že jsem si vzpomněla na Ivetku, jestli by tam vlezla ona, ale když jsem viděla paní, že tam šla přede mnou a nemůže vylézt ven a pomáhá jí přítel, tak jsem byla ráda. Asi bych tam byla ještě dnes.

Kouknu se ještě na maják a jedu na konec světa Cabo da Roca. Úplně jsem nečekala, že cesta bude do kopce a plná zatáček, ale po dálnicích vítána změna a náležitě jsem si ji užila. Píši paní, že určitě budu mít dosti velké zpoždění. Co říct...došly mi slova. Určitě nelituji, že jsem se sem vydala. Tam, kde končí země a začíná moře...Nejzápadnější bod kontinentu Evropa. Vzpomínám na Vendu, který tu kdysi byl s Ondrou na motorce. Udělám fotky majáku, památníku a moře a útesů...a odjíždím do Sintry. Chvilku si povídám s paní domácí. Jsem unavená, ale plná zážitků.

P.S. Musím poděkovat autu, že až na tu kontrolku světel, funguje, jak má. Nechtělo si nechat zkontrolovat a vyměnit žárovku od někoho jiného než od svého mechanika. Tankovala jsem v malém městečku ve Španělsku, kde hned vedle měli dílnu. Když to chci ukázat paní, co mě obsluhovala, tak radši tu kontrolku zhaslo. No a po 10 km ji zase rozsvítilo. Bože.

Chegada: sexta-feira 23. 5. 2025

Partida: segunda-feira 26. 5. 2025

Tram Apartments, Avenida Heliodono Salgado 92, 2710 - 573 Sintra